Cesta k radosti

Nehledejte

Ne nadarmo se říká, že člověk nachází až ve chvíli, kdy přestane hledat. Přestaňte také. Nehledejte to správné, to jediné dobré. Nehledejte se sami. Jste tu právě tady a teď. Nic víc nepotřebujete. Zbytek totiž překvapivě přijde sám. Dorazí právě ve chvíli, kdy  přestanete lpět na hledání. Zkuste se zamyslet, co je ta prvá příčina, která vás nutí se nezastavit. Popsanému pocitu a emoci se totiž daleko líp čelí a pracuje. 

Nesuďte

Stokrát omílaná pravda. Nesuď a nebudeš souzen. Soudit znamená porovnávat a to je jedním z největších omylů, ve kterých žijeme. Každý si neseme naprosto jedinečnou směsici energií, úkolů, schopností, umů, talentů, zkušeností. Naše prožívání v přítomnosti je touto směsí přímo ovlivněno. Proto jsme každý jiný. A proto jsme neporovnatelní.   

Přestaňte řešit budoucnosti/ neulpívejte v minulosti

Budoucnost i minulost jsou z pohledu přítomného okamžiku jen metodami strachu. Žijte teď. Právě teď. Naučte se vnímat vše, co se kolem děje právě teď. Zaměstnejte mozek pozorováním světa kolem vás. Ne na druhé straně zeměkoule, ne tím, co se dělo včera nebo bude dít zítra. Umíte zcela bezprostředně popsat a soustředit se jen na současnou chvíli? Pracujte na tom. Síla přítomného okamžiku od chvíle, kdy ji skutečně poznáte, je návyková a velmi osvobozující.

Žijte v radosti / vášni

Že vám to přijde nemožné? Začněte jednoduše. Uvědomte si, kdy a kde vám bylo krásně. Co jste v tu chvíli dělali, kde jste byli. Uvědomte si, jak vaše vnitřní štěstí vypadá a kdy ho pociťujete byť pouhým okamžikem. Malujte, zpívejte, tančete. Buďte bezprostřední a volní. Dovolte si to. Objevujte nové věci a prostředí, která vás naplňují. Dopřávejte si vnitřní radosti, jak jen to půjde. Je totiž úplně stejně důležitá jako strava pro tělo. Čím více ji budete své duši dopřávat, tím větší škála možností se vám otevře.

Zákon přitažlivosti

Udržovat své myšlenky „pod kontrolou“, mít přehled, kam ubíhají a jakými směry se vydávají, je v praxi daleko složitější než se může na první pohled zdát. Ale je to úsilí, které se rozhodně vyplatí.  Pokud v myšlenkách stále vězíte ve starých vzorcích, nemůžete očekávat příliš nových příležitostí a energií. Zní to jako klišé, ale je to tak. Jste tím, jak přemýšlíte. A koneckonců, proč si nedopřávat v myšlenkách úspěch a prosperitu, vždyť snít je krásné, ale ještě krásnější je, když se sny stávají skutečností. Buďte však ostražití a přejte si věci s rozmyslem. Začátku jsou těžké, ale každý najde cestu, jak na svoji neposednou mysl vyzrát a dát ji správný směr.

Smějte se

Smích je kořením života. Zkusili jste se někdy usmívat jen tak? S chutí do toho! Zprvu vás budou překvapené obličeje udivovat, ale věřte, že nic nedokáže zvednout náladu a pročistit den víc, jak alespoň jeden opětovný náhodný úsměv. A jak zasejeme, tak také sklízíme.

Netrapte se tíhou světa

Svět zkrátka nezměníte. Věcí, které reálně nemůžete v hmotném světě ovlivnit je celá spousta. Netrapte se tím. Jednejte vždy zodpovědně všude tam, kde můžete, ale nenechte na sebe dopadat tíhu světového dění. Setrvávejte v přítomnosti a na místě, kde se právě nacházíte. Nezatěžujte se věcmi, které zkrátka změnit nemůžete, ale o to víc přemýšlejte a jednejte všude tam, kde můžete. Zaměřte svoji energii směry, které jsou reálné a neplýtvejte jí do ztracena. Jste to především vy, kdo je za ni zodpovědný a věřte, že existuje mnoho směrů, kudy je možné se vydat. Rozhodně to však neznamená být lhostejný. Vnímejte svět jako celek, ale nepřebírejte jeho tíhu na své bedra.

Netýrejte se

Přijdou vám ta slova moc tvrdá? Nemusí. Určitý způsob „sebetrýznění“ totiž někdy v životě použil každý z nás. Někteří v této iluzi vedou dokonce celý život. Ne, není to nutné. Není třeba trpět, aby se druzí měli lépe, nebo abychom se dostali výš. Není třeba si stavět překážky, není třeba bolest prožívat. Pokud máte pocit, že váš život formou odměny za utrpení funguje, příčinu hledejte kdesi v programech svojí mysli. Nebo se alespoň minimálně ptejte proč. Odpověď vás možná překvapí.

Nebojte se samoty

Divili byste se, kolik lidí trpí strachem ze samoty. Samota v nás evokuje především neexistenci bližních. Velmi často ovšem fakt, že nemáme partnera, rodinu, blízké přátelé je jen úkolem, který nás má posunout dál na cestě. Strach ze samoty pak paradoxně vytváří víc problémů než užitku. Naučte se samotu využívat. Naučte se ji objevit se všemi klady, které ve skutečnosti skrývá. Naučte se ji najít, i když třeba patříte k extrovertní skupině lidí. Dovolte si být sami se sebou. Buďte sám sobě partnerem i  společníkem. Věnujte si pozornost. A to i v případě, že ve skutečném světě máte kolem sebe spoustu lidí.

Kudy jít?

S přílivem dostupnosti informací se svět z určitého úhlu pohledu značně zkomplikoval. Každý z nás má kdesi hluboko zakořeněné hledání toho správného, hledání pravdy. Jak se ale v současném labyrintu vyznat? Který směr je ten skutečně pravý? Jaká je vlastně ta jediná neotřesitelná pravda? Jedni tvrdí to, druzí oné. Najdeme spoustu zaručených návodů, jak žít, co jist, co říkat, co si myslet. A především co nedělat. A co když ta pravá cesta je ta, o které ještě nevíme? Náš život je poháněn pochybnostmi a jejich síla může být různá. Pamatujte, že pochybnosti mají být motorem, rozhodně ne něčím, co nás drží na místě. Nenechávejte se ukolébat názory druhých. Nasávejte, kombinujte. Správných cest vědomým životem je právě tolik, kolik tu po světě běhá bytostí. Vyhněte se slepému následování druhých, přemýšlejte a buďte tvůrčí. Jedině tvůrce se může stát inspirací pro druhé. Inspirací, ne šablonou.  

Jedinečnost

Přijmout myšlenku, že jsme dokonalí právě takoví, jací jsme, právě v tento okamžik, v tuhle chvíli, je pro mnohé poměrně těžce představitelná záležitost. Především proto, že naše mysl je zatížená egem, pochybnostmi, strachem. A náš selský rozum nám našeptává, že nedokonalost přece nemůže být dokonalá. Nejsme dost krásní, úspěšní, chytří. O čem však už nemusíme tolik pochybovat, je, že jsme jednoznačně jedineční. Každý kousek originál. V chování, prožívání, cítění, zkušenostmi. A jedinečnost už přeci sama o sobě dokonalá být může. Připusťme si to. Pak už je k sebeuvědomění si vlastní dokonalosti v nedokonalosti malý krůček.

Duchovní růst pro vyvolené

Dalším nástrojem strachu a ega je možnost udržovat nás v iluzi, že nejsme dost dobří. V hmotném světě se neustále s někým nebo něčím porovnáváme. Učí nás to koneckonců už od dětských let (školy, školky atd.) Soutěžíme. Někteří dokonce takové soupeření bytostně potřebují. To však ale zanechme v krajinách hmotných. Jak je to ale na úrovni nehmotné? Byť se nás někteří snaží přesvědčit o opaku, v těchto rovinách jsme si všichni rovni. Možná jste se už setkali s tvrzením, že nejste na dostatečné duchovní úrovni, že potřebujete někoho zvenku, aby vám předal zázračný balík energií, otevřel intuici a já nevím co ještě. Nenechte se zmást. To jsou argumenty, které jsou živnou půdou pro naše nízké sebevědomí a vnitřní strachy. Zkuste jim nevěřit. Čemu však důvěřujte bez pochybností, je vaše vnitřní síla. A mezi vnitřní silou a vírou je pomyslné rovnítko. Jsem vědomější, čím silnější má víra je. Víra v sám sebe je zároveň vírou ve vyšší principy. A my nejsme ničím menší než kouskem onoho principu.   

Jak se tedy nakonec vypořádat se všemi těmi poučkami a návody, bez kterých, zdá se, není možné růst a směřovat ke štěstí? Buďte sami sebou. Vnímejte se, mějte se rádi. I ve vás je ta nádherná jedinečná bytost. Jste to vy. Dokonalí tak jak jste bez ohledu na to, co si momentálně o sobě myslíte. Jediná cesta vede k znovuobjevení sám sebe, své jedinečnosti, síly.  Poslouchejte svá srdce. Vnímejte sami sebe, svoje potřeby, své radosti. Dělejte to, co naplňuje vášní a láskou vás a s negativními emocemi vědomě pracujte. Žijte svůj příběh. Nekopírujte a nepřebírejte. Hledejte svoji vlastní cestu. Inspirujte se okolím a možnostmi, ale tvořte vědomě a sami za sebe. Buďte tím tvůrcem, který dál inspiruje.