Luna známá - neznámá

Luna a její cykly provází lidstvo od samých počátků. Stříbrný kotouč na noční obloze fascinoval, přiváděl do transu, strašil a stál také za vznikem mnohých legend. Svým působením se stal i objektem vědeckého zájmu. K nejznámějším jevům způsobených gravitací Měsíce patří tzv. slapové jevy- odliv a příliv. Zdokumentované je také jeho působení na živočichy. Některé druhy živočišné říše se rozmnožují pouze za úplňku či novu (gavún štíhlý). Svitem Měsíce jsou přitahovány i některé druhy můr, které se pak nechají unášet vzdušnými proudy na velké vzdálenosti.

K projevům každému člověku blízkým patří jeho neoddiskutovatelný vliv na psychiku a jeho nálady, spánek i zdraví. Luna nás však provází a ovlivňuje naše životy daleko hlouběji, než si mnohokrát uvědomujeme...

Luna v kulturách

Všeobecně bývá luna spojována zejména s plodností, ženským principem a magií. Její uctívání se táhne jak zlatá nitka napříč různými kulturami starými (Mayové, Sumerové atd.) i současnými (hinduismus, novopohanská tradice atd.) V rámci svého významného postavení byla označována mnoha jmény a spojovala v sobě základní principy noci a světla, temnoty a tajemna. S postupujícím cyklem se její moc a vliv měnil společně s tvářemi božstev, která byla k jednotlivým fázím přiřazována. Její nekonečná cykličnost je symbolicky dávána do souvislosti s nesmrtelností. Měsíční božstva tedy v sobě nesou oba prvky- ničivý i tvořivý. 

Starověké kultury přikládaly uctívání principů Luny značnou důležitost a mnohdy tyto zásady na sebe volně navazovaly. U Mayů se například setkáváme s bohyní Ixchel, která dokázala vyvolat blahodárný déšť ale také silné bouře a povodně. Silný ženský princip ji však také zobrazuje jako ochránkyni, především pak žen při porodu.

Sumerové vnímali fáze luny jako snoubení ženského a mužského principu. Hlavním měsíčním božstvem byl Sín, jehož přízeň zaručovala úrodnost země a ochranu stád. V každém lunárním cyklu docházelo k posvátnému stvrzení manželství krále Uru (ztělesnění Sína) a kněžky (symbol Bohyně). Díky tomuto rituálu bylo zaručeno pokračování a součinnost protikladů.

 Řekové pak ke každé měsíční fázi přiřazují jednu bohyni- Artemis je nov, Seléné úplněk a Hekaté ubývající měsíc. V Římě se pak stala Artemis Dianou. Daleko silnější vliv měl v rámci starých kultur egyptský kult bohyně Eset, který postupně Řecko i Řím přebraly, a možná se stal i částečně součástí kultu Panny Marie, která je zároveň i Paní Měsíce.

Uctívání jednotlivých bohyň a jejich odlišných tváří v rámci fází lunárního cyklu bylo natolik významné, že se jim pravidelně přinášely oběti a prováděly se pravidelné rituály pro jejich usmíření.

Silný význam Luny však najdeme i v indiánské mytologii. Zde se setkáváme se spojením Měsíce a pavouka, který spřádá síť stvoření, a tak vytváří fyzický svět, podporuje a vyživuje život na Zemi. Symbol cykličnosti a nesmrtelnosti tu zastupuje hlemýžď se svoji vlhkou stopou, která mizí a znovu se objevuje. Lidé věřili, že je schopen cestovat a vracet se z podsvětí. V Mexiku je bůh Měsíce zobrazován v hlemýždí ulitě.

Lunární cyklus a jeho fáze

Lunární rok se počítá dle měsíců. Základ tvoří 4 fáze- nov, přibývající luna, úplněk a ubývající luna. Ty jsou pak jednotlivě charakterizovány svými typickými vlivy a energiemi. Vystřídání všech fází trvá přibližně 29,5 dne a nazývá se „lunace“. Energie jeho nejsilnějších fází (úplňku a novu) působí až tři dny před a tři dny po jejich vrcholu.  Měsíční cyklus je prvním astronomicky sledovaným cyklem a dříve sloužil jako z dnešního pohledu přibližná jednotka měření času.

Nov

Nov je první ze čtyř lunárních fází. Měsíc se nachází v tomto okamžiku nejdále od Země v místě mezi Zemí a Sluncem. Osvětlená polokoule tedy směřuje od Země, a tak ji nevidíme.

Stejně tak jako je nov počátkem měsíčního cyklu, skrývá v sobě veškeré zárodky počátků. Jeho symbolem je panna, nevinnost a početí. Nov je ideálním časem pro meditace, rozjímání a duchovní hledání. V této době se uctívá Velká Bohyně Matka a její plodnost. Předchozí období čistění je ukončeno a postupně se otvírají dveře pro vše nové. Tento čas přeje novým myšlenkám, projektům a nápadům, která bývají velmi originální ale třeba je strávně nasměrovat a určit jim jasný cíl. Ještě stále dochází k ukončování, tentokrát však již ve formě přeměny. Po útlumu můžeme pociťovat nový příval energie. Počítat však také musíme s oslabenou psychikou. Objevit se mohou pocity osamělosti, pesimismus, podrážděnost, agresivita a nervozita. V době novu bychom si měli dát pozor na úrazy a oslaben může být i náš imunitní systém. S uzavíráním starého a otevírání nového mohou také souviset vnitřní rozpory a rozpolcenost.

Novoluní je ideálním dobou pro změny a plánování. Je to také vhodný den k půstu- metabolismus pracuje rychleji než jindy a tělo se rychleji zbavuje škodlivých látek. Dejte si však pozor na přetěžování organismu!

Přibývající měsíc

Během této fáze měsíc na obloze "dorůstá" a má tvar písmena "D". Je to ideální čas pro vytvoření a upevnění nového a pro regeneraci. Vše započaté dozrává a přináší první plody. Přibývající měsíc je dobou plnou otevřenosti k novým podnětům, vše se lépe vstřebává (pozor- kromě živin lépe vstřebáváme i škodliviny a tuky). Tato doba přeje budování vztahů nejen díky lepší a snadnější komunikaci. Zasazené rostlinky lépe prosperují. I toto období však s sebou nese možnost negativních dopadů. Tělo má tendence zadržovat vodu a hůře se hojí rány, zvýšená je také krvácivost.    

Úplněk

Úplněk je nesilnější fází Měsíce.  Země se v tomto období nachází mezi Sluncem a Měsícem a my tak můžeme pozorovat celou polokouli Měsíce osvícenou Sluncem. Vzhledem k postavení Země mezi oběma tělesy působí na Zemi protikladné síly. Úplněk lze sledovat ihned po západu slunce. Symbolizuje plodnost, hojnost a osvícení. Je pro něj typická velká síla, která má svůj silný magický vliv. Během kalendářního roku projdeme celkem 13 úplňky, které jsou však svými energiemi značně odlišné. V období úplňku se musíme připravit na zvýšené množství emocionálních výbuchů a náladovost. Náchylnější k zmítání emocemi v době úplňku jsou pak především vodní znamení (rak, štír, ryby), které mají s lunou silnou vazbu.

Během této doby se na povrch dostává vše tajné, skryté.  Na položené otázky se však lépe nachází odpovědi. Opět tak přichází doba vhodná pro meditaci.

Síla úplňku se také využívá při sběru bylinek. Především jejich kořeny mají údajně větší moc. Za svitu měsíce také nabíjíme některé drahokamy a můžeme jeho sílu vkládat sílu do amuletů, talismanů a šperků. Úplněk je vhodný čas pro výrobu mastí a krémů.

V době úplňku nesmíme opomíjet nutnost dodržovat pitný režim. Díky rozpolcenosti a nestabilitě se zvyšuje také kriminalita a sklon k sebevraždám. Lidé mohou pociťovat neklid a úzkost. Protikladné postavení okolních vesmírných těles a jejich silami souvisí s emoční nestabilitou a s bezdůvodným střídáním nálad. Velmi časté jsou poruchy spánku.

Ubývající měsíc

V této fázi se měsíc postupně zmenšuje, tzv. "couvá" a tvarem připomíná stále více písmeno "C". S postupným ubývání vychází čím dál později. Charakteristické pro toto období je odhalování, pronikání do podstaty věcí. Vše se stahuje, vyplavuje a čistí. Čas ubývajícího měsíce přeje uzdravování a očistě všeho druhu (duševní i fyzické). Rány se lépe hojí, hubnutí jde lehčeji. V této době sklízíme vše, co jsme na začátku cyklu zaseli. Po emočně náročném období přichází klid a čas přeje rutinní práci. Tento čas plyne ve znamení rozpadu, zničení a rozkladu. Lépe vylučujeme tekutiny. Z těla se rychleji vyplavují toxiny, a proto je vhodný čas pro detoxikaci a zbavení se všeho negativního, zastaralého a nechtěného.

Lunární svátky a oslavy

 Lunární rok se na rozdíl od kalendářního roku a jeho dnů počítá dle měsíců (dle jednotlivých cyklů tvořených 4 fázemi). Kromě vnímání změn kolem nás také slouží jako základní podklad pro stanovaní určitých svátků v kalendářním roce. Takovým nejtypičtějším svátkem jsou Velikonoce, které se stanovují na první neděli po prvním jarním úplňku. K méně známým pak patřily například tzv. květnové Idy v období květnového úplňku (svátek bohyně Diany). V této době ženy čistily prameny a studánky, ve kterých se pak koupaly. Tento rituál měl fungovat nejen jako očistný, ale především k povzbuzení plodnosti. V minulosti patřil k oblíbeným také svátek bohyně novoluní Hekaté připadající na 13. dubna. Při této příležitosti se prosilo o požehnání a přízeň počasí při budoucích žních.

V současné době je uctívání lunárního cyklu typické pro pohanství. Oslavy probíhají za úplňku a na závěr jako důkaz hojnosti mateřského aspektu Luny probíhá hostina. Luně jsou v pohanství zasvěcené i některé další svátky (např.  Imbolc -1.února,  Beltain -1.května, atd.)  

Typické pro oslavy úplňku a lunárního cyklu bývalo také zapalování ohňů, které měly zajistit pokračování měsíčního vlivu na přírodu.

Novodobé čarodějnice

S vlivem a silou luny v dobách minulých pracovala také tradice evropské lidové magie, která vychází především z předkřesťanských mytologických pramenů. Etnografické materiály dokazují, že před 100 až 200 lety pracovaly se silou úplňku především babky kořenářky a vesnické vědmy. Je doložené, že však lunární božstva neznaly a využívání síly úplňku tedy z uctívání měsíčních božstev nepramenilo. Typické pro tuto doby bylo sbírání bylinek za úplňku (pro jejich větší sílu). Na pomoc Luny se také odkazovaly při zaříkávání nemocí.  Tyto tradice následuje v současné době (kromě jiného) novodobá wicca a čarodějnictví. V základu vychází z uctívání trojjedinné Bohyně. Měsíc řadí k nejdůležitějším nebeským tělesům především díky své cykličnosti, která je velmi podobná cyklům plodnosti ženy. Věří v možnost využívání měsíční síly při úplňku, která propůjčuje a zvyšuje magické schopnosti. 

Žena a měsíční cyklus

Žena a ženský princip je propojen se Zemí a zemským principem v podobě Matky Země a jejího zemského jádro jako ženského těla a dělohy. Oba pomyslné středy koncentrují a uchovávají energii. Menstruační cyklus ženy i Luny jsou cyklické a velmi často sladěné. Základní body, tzv. body zvratu, úplněk a novoluní korespondují s obdobím ovulace a menstruace. Pokud ovulace probíhá v úplňku a menstruace v době novoluní, mluvíme o tzv. cyklu bílého měsíce. Pokud ovulace probíhá v úplňku a menstruace v novoluní jedná se o cyklus rudého měsíce. Stejně jako jsou charakterizovány jednotlivé fáze měsíce, i menstruační cyklus má své čtyři typické fáze. Každá část tohoto cyklu je spojená s jedním z ženských archetypů (preovulační- aspekt Panny, ovulace- aspekt Matky, premenstruační- aspekt Kněžky, menstruace- aspekt Baby). Této cykličnosti využívá (kromě mnoha jiných) ve své praxi například tantrajóga.

Luna v západní astrologii

Své důležité postavení má Luna i v západním horoskopu. Patří k nejdůležitějším symbolům a vyjadřuje skrytou touhu stát se sám sebou. Vypovídá, jak se člověk chová jako instinktivní tvor. Neurčuje přímo způsob chování, ale symbolizuje cestu nebo cíl. Popisuje iracionální povahu člověka. Zároveň nám dává obraz vnímání matky v našem dětství a jejích energií, které nás nejvíce ovlivňovaly.  

Luna v každodenním životě

Cykly hrají v našich životech velmi důležitou avšak mnohdy opomíjenou roli. Vysledovat je můžeme v mnoha oblastech. Především ten měsíční však dokáže ukázat naše nitro v nových směrech a s pokorou vůči přírodním silám. Propojení cykličnosti a našeho života může být jednou z cest, která vede k vlastnímu sebepoznání a schopnosti vnímat svět v souvislostech. Není nutné znát všechny zákonitosti, ale je podstatné vnímat své okolí. Lunární cykly nám můžou v mnohém pomoci nejen díky ukazatelům vhodnosti načasování. Daleko podstatnější je naše vnitřní nastavení a součinnost s vnějškem. Vědomé plynutí a směřování v souladu s lunárními fázemi dokáže náš život obohatit hlubším pochopením principů a vlastního života.

A co vy? Vnímáte vliv Luny na své bytí? Pracujete s těmito fázemi a energiemi vědomě nebo se necháte unášet proudem?